To máš z toho že nemáš KáTéeM woe, kdoví jestli si to nedomlouvaj na svým webu.
Ale jinak jsem dneska mluvil s Pardálem a tuším že čas a místo startu ještě dolaďujou.
Každopádně přijedu zafandit a podpořit vás.
Čau, Tom
TomElefant750 napsal:
To máš z toho že nemáš KáTéeM woe, kdoví jestli si to nedomlouvaj na svým webu.
Ale jinak jsem dneska mluvil s Pardálem a tuším že čas a místo startu ještě dolaďujou.
Každopádně přijedu zafandit a podpořit vás.
Čau, Tom
Asi se k tobě přidám,teda pokud pojedeš na start v pátek v sobotu nemůžu.Dnes jsem dovezl nový rumpál KLR.Tak po silnici nebo nějaký polňačce bych to dal.Zatím se totiž můžu otočit jen celej.Čus bulis
slerin napsal:
Ahoj by mě zajímalo kde jsou nějaké informace!!!
Taky by mě to zajímalo. Než to GPS data překopu, aby fungovala v mé navigaci, tak to nepůjde za hodinu.
Ani na fóru LC8 ve vláknu k té akci není nic.
Tak uvidíme.
Když má člověk víc než potřebuje, neznamená to, že bude šťastnější... mně stačí dvě kola. tyfoza.blogspot.cz
qwert napsal:
Mě to nejde otevřít tak se asi bohužel nezůčastním..
použil jsem http://www.gpsvis... a už se kochám, dostaneš z toho klidně i obrázek pro tisk na papír
Já mám poblém s číslem 3 a 14 - ty soubory jsou nějaké malinké, na první pohled jiné. A navigace je nezkousne. Joj...
Upravil tyfoza dne 08-07-2014 19:07
Když má člověk víc než potřebuje, neznamená to, že bude šťastnější... mně stačí dvě kola. tyfoza.blogspot.cz
qwert napsal:
Mě to nejde otevřít tak se asi bohužel nezůčastním..
použil jsem http://www.gpsvis... a už se kochám, dostaneš z toho klidně i obrázek pro tisk na papír
Já mám poblém s číslem 3 a 14 - ty soubory jsou nějaké malinké, na první pohled jiné. A navigace je nezkousne. Joj...
Číslo 3 a 14 jsou dělaný ručně asi v Mapsource, ostatní jsou skutečně projeté. Proto rozdíl ve velikosti. Koukni v Mapsource na vlastnostech a bude ti to jasné.
Jinak v Mapsource to jde otevřít všechno a Rumas to najížděl pravděpodobně s Garminem Gpsmap 62 a ten jede v gpx. Pokud ti to nejde otevřít tak zkus konverzi do gdb nebo něčeho co ti navigace zkousne v programu GPSBabel ( je to freeware ).
Já tentokrát nejedu, tak si to užij. Jo a ten tacháč zatím neber.
Pánové. vidím že s navigacemi docela bojujete, ale proste je dulezitá příprava a něco tomu věnovat..
Co je ale potřeba zjistěte si jak se dají z Vaší navigace zjistit souřadnice místa kde se nacházíte. Je to úplně základní činnost, a my po Vás budeme chtít aby jste nam je poslali v patek v 23,00 a v sobotu ve 13,00... to se dovíte na rozpravě, ale jen aby jste věděli jak se to děla.
Další věc je, nepodceňte věci na spaní, karimatka nebo nějaká izolace od země na spaní bude nutná.
Jinak Těm co mají s trasou a navigací problémy, se budem snažit je vyřešit před rozpravou, to znamená před 17, hod, takže dorazte včas. Měl by s tím pomoci Dufíno.
Takže se zitra do 17,00 na Vás těšíme na místě srazu.
cestovaní na moto - to je vášeň
Aktuality z trati:
19:30 Půl hodky po startu pro zraneni odstoupil juris(zlomena klicka)
Spolu s nim odstoupil i honza ž. po nehode a nasledne poruse na stroji.
Ve vedeni po cca 60km je s naskokem Scathe tesne nasledovan jirkofkou.
23:41 dalsi odpadlik tyf, se zranenou nohou odjel domu. Autodeath zahrabal motorku, totalne vystaven spi na trati 50 km po startu. Hajnej pry prorazil zavoru, ale jede dal. Celo zavodu tvori jirkofka, scathe, stemby a hajnej. O acerbisovi nic nevime, povinnou sms o poloze neposlal, to same dufino
7:30 mironek uz je take v depu, po 140km pro unavu ukoncil souboj s trasou. Sumavahonzi letel pres riditka a uz je take "doma". Favorite jsou jsou priblizne v polovine trasy.
Rumas napsal:
Aktuality z trati:
19:30 Půl hodky po startu pro zraneni odstoupil juris(zlomena klicka)
Spolu s nim odstoupil i honza ž. po nehode a nasledne poruse na stroji.
Ve vedeni po cca 60km je s naskokem Scathe tesne nasledovan jirkofkou.
23:41 dalsi odpadlik tyf, se zranenou nohou odjel domu. Autodeath zahrabal motorku, totalne vystaven spi na trati 50 km po startu. Hajnej pry prorazil zavoru, ale jede dal. Celo zavodu tvori jirkofka, scathe, stemby a hajnej. O acerbisovi nic nevime, povinnou sms o poloze neposlal, to same dufino
7:30 mironek uz je take v depu, po 140km pro unavu ukoncil souboj s trasou. Sumavahonzi letel pres riditka a uz je take "doma". Favorite jsou jsou priblizne v polovine trasy.
8:00 moravska sekce taktez vzdala
Pěkně, pěkně, sleduji to z Austrálie kluci a vymysleli jste to bezvadně, moc rád bych se po návratu příští rok zůčastnil, doufám akorát, že se tento počin ujme a hned ho nezrušíte, protože to je pecka. Přeji vše jen dobré pro organizátory a pro všechny jezdce, doufám, že bude nějaké videjko a fotky, je super, že jsou lidi jako vy a dělají a vymýšlejí stále nové výzvy. Cairns 18:50 zulu:
blejdamintxr650r
13:00 hajnej zřejmě ve vedení. V závodě nepokračují: tyf, kavka, qwert, hitchcock, mironek, juris, mates, šlerin, koribut, autodeath, honza ž.
14:20 jeden z favoritu - jirkofka - po 410km odstupuje, pretrzeny retez a neco se spojkou
17:40 konečně dorazil první člověk, který to objel celé - hajnej. Tím mu gratulujeme k vítězství. Stihl to za krásných 23 hodin. Acerbis skončil na cca 400.km. Na trati je ještě štemby (cca 100km do cíle), scathe (? km do cíle).
19:00 dorazil scathe, projel komplet, takze druhe misto to jisti. S trati bojuje uz jen stemby, pokud dojede, zaradi se mezi tri statecne, kteri dokoncili
Ještě bych dodal že počasí udělalo trasu podstatně náročnější než se čekalo, holt tři dny deště během tejdne a pak dvouhodinovej déšť těsně před startem udělaly svý, obzvlášť v pátek večer a v noci to klouzalo dost a podle závodníků i ty "rychlý šotolinky" byly plný louží a nedalo se tam moc letět.
Klobouk dolů před všema účastníkama a dvojnásob před těma mimozemšťanama který to objeli celý
Čau, Tom
Konečné pořadí:
1. Hajnej - jediný to projel v limitu
2. Scathe - dojel 10 min po limitu, ale dal to také celý
3. Štemby - nebýt pokažené gps, dal to, ač po limitu, také celé. Oceněna hlavně morální vytrvalost (na trase byl 27 hodin)
Cena fair play - Jirkofka - nezištná pomoc soupeřům na trati
Z nabídky EW600 jsem ochutnal jen par kilometru. A ty byly úžasné: polní cesty, luční cesty, pěšinky jsem si užíval, navíc díky novým gumám pohodlně ve stupačkách a ne jako na koloběžce :-).
Co jsem absolvoval jsem projel sám, neb strategie dohnat Tyfozu se ukázala být příliš optimistickou už na prvním táhlém lučním výjezdu.
Absence podobných zkušeností a přítomnost přirozené nešikovnosti mi umožnila první mocný zážitek večera, pocit, že koukám na Kilimandžáro a výsledek ten, že při prvním pokususu o zdolání té hory mi chybělo dobrých šest metrů.
Zkušenost č.1: Šikmá stopa cestu nezkracuje.
Zkušenost č.2: Vhodná vláčecí strana je ta na které NENÍ boční stojan, který má tendenci působit jako účinná kotva.
Nabírání cenných zkušeností mne stálo, z pohledu off road nadšence nadbytečné, ulomené zrcátko a SPZ. Mezitím kolem mne lítaly rakety osedlané zkušenějšími jezdci. Při druhém pokusu mi chyběly nějaké dva tři metry a díky obětavé pomoci přítomného filantropa jsem třetí pokus absolvovat nemusel.
Po uklizení zbytků a předčasných opravách uchycení SPZ jsem mohl začít ochutnávat trasu a v mých představách novorozeného závodníka přestat ztrácet na Tyfozu.
Cestou potkávám odstavenou afriku, která trpělivě čeká na odvoz. Když dál nepočítám drobnou příhodu, kdy mne prvně v živote z motorky shodila kamera zachycená o jakousi pružnou a houževnatou liánu, postup byl suprovní až do místa, kde se pěšina spustila v něco, co můj vyděšený mozek vykreslil jako třímetrový dosti kluzký sráz lehce se stáčející vlevo, který navazuje na cestu v prudké pravé zatáčce a který je zprava ohraničen další terénní šikminou se zurčícím potůčkem.
Uprostřed hrany, jíž Sráz začíná, je drážka, jejíž původ vypadá, jako by snad měl někdo potřebu prudce akcelerovat. Já měl potřebu brzdit a chystat se opustit motorku tak, abychom dolů klouzali po souběžných drahách.
Dle improvizovaného plánu doklouzávám dolů, stavím se na zadní a vyjeveně koukám na motorku, která leží jako přibitá šikmo hlavou dolů v horní třetině srázu.
Je osm večer a začíná dlouhé období kluzkých výstupů a marného cloumání s dvěstě kilovou motorkou, která se řidítky a kdovíčímsakraještě drží kořeny prorostlé země a odmítá se pustit...
Zkušenost č.3: Kapesní nůž, jak název velmi rozumně radí, by měl být v kapse. Ukrytý ve vaku na neznámém místě se, pravda, při pohledu z té lepší stránky, neumaže a netupí při barbarském řezání kořenů.
Zkušenost č.4: Tyčkovitá konstituce jezdce poskytuje malou výhodu snadnějšího výstupu kluzkým svahem a značnou nevýhodu při dynamice procesu oddělování přírody a stroje frenetickým cloumáním.
Zkušenost č.5: Motorka po opadání nepotřebných částí vykazuje ve střednědobém výhledu větší pevnost než kořenový systém.
Po věčnosti nějakých patnácti či dvaceti minut barbarského boje stroje s životem Svahu se motorka s ošklivým praskavo-trhavým zvukem, pro tentokráte kořenů, konečně podvoluje plánu a sklouzává dolů do míst, kde už se dá uvést do přirozenějšího typu pohybu.
Okolní scenérie konečně ztrácí nudnou statičnost a začíná se pohybovat.
A pohybuje se mile až do místa, kde kukuricne pole, po jehož okraji vede stopa, na dvacet metrů uhýbá od těsně přiléhajícího valu obklopujícího lom a nechává prostor pro rychlou volbu.
Spěchám, nezastavuju, rychle hodnotím možnosti postupu a neomylně volím špatně. Aspoň na něco mám talent.
Travnatá část těsně u valu skrývá neuspořádanou soustavu kolejí, na jejímž počátku najednou stojím ve stupačkách a zároveň na zemi a spojnice os kol opouští horizontálu. Je devět večer a já dostávám příležitost prozkoumat pro mne nový obor "Opakované vyprošťování motorky opakovaně zahrabávané v hlinité a jílovité podmáčené půdě".
První záhrab se ukázal být jednoduchý: půl hodiny opracovávání terénu špičkou jezdcovy turistické motoboty, uložení motorky na pravobok, zvýšení třecích sil vrstvou kukuřičných listů a větviček blízké lísky a kolem třech čtvrtích na deset vyrážíme brázdou vpřed.
Po pěti metrech přistávám plechem v úžlabině a znovu stojím. Aha, tak to jsem při rekognoskaci terénu přehlídl. Tentokrát je půda houževnatější a údery špičkou boty rázně vrací. Jíl je holt jiný soupeř. Situaci trošku navíc znepříjemňuje množství vody naokolo.
Motorku se mi daří uložit na pravobok, vystýlám kolu směsí lísky a kukuřice a já začínám být dost unavený. Jak moc, si uvědomuju ve chvíli, kdy zaboha nemůžu zvednou motorku.
Jak ležím ve vodě a visím na ležící motorce, přichází SMS kanálem zpráva od Tyfozy, který si vybral kus dál na výjezdu řádnou porci smůly a odjíždí pochroumán domů.
Volám klukům z organizačního, domlouváme laskavou výpomoc na ráno, pakliže se mi nepovede přesvědčit brázdu, že už nás hostí dost dlouho, přece jen nějak stavím motorku do svislice, startuji, zjišťuji, že metoda zvýšení třecích sil kukuřicí tentokrát nefunguje, jdu se najíst a spát nad lom a pod měsíc v téměř úplňku.
Ráno se soukám do mokrého oblečení, ometám zklamané slimáky, voláním a pískáním prosím hejno divočáků o změnu působiště a v šest jdu pokračovat v nabírání zkušeností.
Zkušenost č.6: Zadní kolo se dá s úspěchem použít jako čerpadlo na odstranění vody z hlubokého úzké bazénku, v němž spočívá. Motorka se nakloní, jak jen lože dovolí a špunty C-02 točícího se kola účinně vymetají vodu přes blatník, při vyšších než optimálních otáčkách pak přes přilehlou část jezdce, do prostoru naokolo.
Zkušenost č.7: Nalezený kapesní nůž poslouží k opracování silnější větve lísky do tvaru primitivního rýče, jímž je zase možno opracovávat stěny hluboké jímky, v níž se koupe zadní kolo.
V osm hodin po sérii neúspěšných pokusů o položení motorky volám Pardálovi s prosbou o svaly.
O půl deváté se mi daří položit motorku! Další tři čtvrtě hodiny trávím putováním po okolí a snášením kamenů, jimiž vystýlám dno. Je k neuvěření, jak málo kamenů je k mání, když je člověk potřebuje. Několikrát navštevuji lom, který je na tom podbně jako pole: plný lepkavé hlíny a množstvím kamení souměřitelný s počtem hřibů když "nerostou".
Kolem půl desáté stavím motorku, dávám pomalu plyn a ... jede. Cítím se blaženě, vyhrál jsem svou malou bitvu a předem vybranou trasou se vydávám do bezpečnější zóny. Zkušenosti nabírám, to je vidno, zastavuju se až nějaké dva metry od pevného podkladu. To už jsou tu kluci a pomáhají mi ven.
Docházím k závěru, že jsem ztratil tolik času a sil nevyzrálou technikou výjezdů a těžších sjezdů a kombinaci hloupé volby postupu s nedokonalou technikou těžších průjezdů lapavým terénem, a zkoumáním funkční metody vyprošťování, že je čas se vzdát. Loučím se s klukama, co měli smůlu a předčasně opustili Trať, s Pardálem a s pocitem hlubokého vděku klukům, co organizovali, za krásnou Trať, a obdivem ke klukům, co mají morálku být ještě na Trati, odjíždím, bohatší o hromadu zkušeností a poznatků domů.
V nedeli při obhlížení umyté motorky mi připadá při pohledu zepředu něčím nová. Aha. Upřený vosí pohled změnila na koketní vosí pohled lehce vpravo nakloněné hlavy. Hezké. Říkal někdo, že stroje nemají duši?!
Upravil autodeath dne 13-07-2014 17:29
Sado - maso...
Vzdávám čest všem zúčastněným...
Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít..."
(Mark Twain)
Já díky téhle podařené akci zjistil že jsem na podobné atrakce už příliš opotřebovaný.Nicméně mi aspoň zůstal dobrý pocit že jsem to údajně nejtěžší projel a bez padání.Díky tomu že trasa byla po deštích a oproti původnímu záměru se jelo i přes noc byla to makačka a v půl druhé ráno kdy jsem si z prudkého kopce přibrždoval předek a dostal jsem křeč že už jsem nedokázal povolit brzdu a lehnul jsem,došlo mi že prostě nemám na to abych to dojel.Radost neměli ani pavouci ukrytí ve ventilátoru protože běžel skoro pořád což je u alpa vzácné jako vidět chcát hada.Přesto jsem se snažil ještě pokračovat jednak proto že držák navigace to vzdal mnohem dříve a i proto že jsem čekal že se dožiju těch slibovaných šotolit a naberu zas sil.Dojel jsem ještě k dlouhému bahnitému výjezdu v kterém byla už jen hluboká drážka na projetí a pomalu a za přestávek kdy alp po zdechnutí šel nastartovat až po zchladnutí dorazil ke stojivšímu Hitchcokovi který prohlásil že už to mrdá.Přesto jsme ještě dorazili ke zbytku naši výpravy a ještě kousek pokračovali.Pak už padlo rozhodnutí využít jeho navigace a vrátit se na základnu.Pro obrýleného Hynka jízda v noci musela být taky peklo.Takže my jen 110km,krásných ale těžkých..Nikdy nezapomenu na pohled do hnisajících očí Hajnýho a hluboce se skláním nad tím co dokázal..
Pardále a Rumasi díky za organizaci včetně fajn ubytování..