Po dlouhé době jsem si koupil ČMN, zaujal mě na titulní straně článek Balíme do pouště. Bohužel z obsahu jsem zklamaný. Potvrdila se opět teorie že titulek prodává noviny. Čekal jsem spíše sofistikovanější rady o pobytu v pouštní pustině. Z doporučeného vybavení jsem ale spíše v rozpacích. Například z bluetoothového komunikátoru si pomoc nepřivolám ocenil bych radu o satelitních komunikátorech a tarifech a popřípadě doporučení kam se v případě nouze v Maroku nebo Tunisku můžu obrátit. (v těchto zemích asi nikam, spíš si přivolat předem domluvenou pomoc, např. pickup z kempu) Další rady typu náhradní duše do kol a kompresor - no tak asi nejsem blbej to je samozřejmost. To jsou takové rady jako bych jel kamkoliv jinam. V budoucnu bych se chtěl jednou vydat na otevřené prostranství pouště proto se o to zajímám. Nechci kritizovat spíš bych řekl že pro čtenáře který se už do pouště pokusil vydat jsou v článku informace nedostačující, obvzláště pokud se na něm podílí člověk s mnohaletou zkušeností.
'' ''
Upravil kysin dne 14-06-2015 09:53
Cmn jsou dlouhodobe nekde jinde asi tak, ale na 2.hou stranu tady mame fundovanou osobu Tomas TT muze se zalozit vlakno a mas info primo od zdroje
blejdamintxr650r
blejdamint napsal:
Cmn jsou dlouhodobe nekde jinde asi tak, ale na 2.hou stranu tady mame fundovanou osobu Tomas TT muze se zalozit vlakno a mas info primo od zdroje
Asi takhle - ČMN mě oslovili jestli by bylo možné spolupracovat na sérii článků na různá témata - oblečení, výbava na cesty atd.
Probíhalo to tak, že přijel redaktor, asi 2h jsme si povídali o všem možném, on si to nahrával a dělal poznámky, vzal si nějaké fotky z archívu a pak jsem viděl až ten výsledek.
Téma které bylo v tom posledním vydání by vyšlo v pohodě na obsah celých novin. On na to měl 3 stránky a musely se tam vejít reklamy. Takže to zkrátil.. Naštěstí se nechtěl v tomhle ještě věnovat navigacím.
Na konkrétní dotazy pochopitelně (nejen já) rád odpovím a to v rozsahu, jaký bude potřeba. Ale v novinách kde je omezení na určitý počet znaků to prostě víc do detailu psát nešlo. Proč si vybral jako důležité právě to, co tam psal a že to někde psal jak on si myslí - to je jeho věc, on je autor článku, ne já. Já byl jen spolupracovník. Taky bych někde něco sám napsal jinak.
Co se týká konkrétních podnětů v tvém textu:
Například z bluetoothového komunikátoru si pomoc nepřivolám
BT komunikátorem si pomoc přivoláš. Jednak když jedeš vzadu, můžeš dát celkem snadno vědět těm, kdo jedou vpředu, že máš problém - zapadl jsi, máš prázdnou gumu, vysekal ses a něco tě bolí nebo ti teče krev z obličeje. Než ten před tebou vyjede z dosahu, tak to chvíli trvá a když se projíždí nějaká oblast třeba v dunovém poli, tak nikdo nikoho nemá čas sledovat a nejede se jeden za druhým a lehce se stane, že někde skončíš a oni to pak zjistí až bůhvíkde a budou se muset vracet a hledat tě třeba v docela nepřehledném terénu. Pokud bys tam ležel se zlomenou nohou tak to může trvat klidně hodinu. Takhle jim můžeš dát vědět že je průšvih okamžitě a když někdo uslyší volání o pomoc zezadu nebo někde zboku, tak i když sám je v těžkém terénu tak zastaví, hodí motorku na zem a půjdou tě hledat a pomoct. Takže BT komunikátor neodsuzuj. A už vůbec ne, pokud ho máš napojený na vysílačku.
Satelitní komunikátor je ti v tomhle případě na dvě věci. Nicméně téma satelitních komunikátorů a trackerů bude v článku o GPS navigacích.
Co se týká pomoci, tak nevím úplně jak si to představuješ ale jestli myslíš, že v poušti existuje nějaká pomoc na zavolání, tak bohužel ne. Pokud víš telefon na nějakou konkrétní garáž v nějaké konkrétní vesnici, která je nedaleko nebo případně na nějaký auberge a zrovna se dovoláš (resp. zrovna ty i oni máte signál) a umíš arabsky nebo francouzsky, tak si můžeš domluvit že by pro tebe zajeli, když budeš vědět kde jseš, jak se tomu místu říká podle místních. GPS pro ně neznámá věc a klidně tě pojedou "zachránit" osobákem, když budou mít pocit, že z toho budou peníze. Ale existují i celkem "profesionální" garáže, které lidi z pouště v případě trablů zachrání - třeba pro tebe dojedou k MHamidu ze Zagory, což je třeba 120km a jejich pickup zrovna není na cestě někam pro díly apod. Musíš počítat s tím, že taková operace bude stát raketu. Kamarád zaplatil za odvoz nepojízdného GSA na půl cesty mezi Tagounitem a Chegagou 500EUR. Měl prasklý křížek v kardanu. Následná oprava v Zagoře byla skoro zadarmo ale odtah tam stojí rakety.
Další rady typu náhradní duše do kol a kompresor - no tak asi nejsem blbej to je samozřejmost.
No budeš se divit ale spousta lidí si do pouště bere obyčejné duše a ne heavy duty a u kompresoru z Lídlu zjistí po minutě chodu v mírném vánku, že je jeho provoz neslučitelný s pískem ve vzduchu, na což kompresor reaguje tím, že se prostě zadře. Davidovi jsem říkal, že má napsat že si lidi mají vzít vyzkoušený kompresor schopný práce v těchto podmínkách a co se týká duší, tak řada lidí, kterým jsme opravovali kolo, teprve v poušti zjistí, že mají bezdušovky a že po proříznutí jsou neopravitelné a bez duše nebo náhradní gumy jet dál nejde. Spoléhají na opravu "knoty" ale někdy to nejde jinak než milou bezdušovku zout, vyhodit ventilek, dát tam duši a z neopravitelné bezdušovky udělat dušovku. Protože tam nemají haltr a do gumy díry a pojedou zase na podhuštěné gumě aby vůbec jeli, tak obyčejná duše nevydrží dlouho a heavy duty by to zvládla - kdyby jí měli a kdyby měli potřebné nářadí aby jí tam dostali, protože s jednou malou montpákou tam tu celkem obrovskou duši bez poškození nedostaneš.
Na další otázky rád odpovím nebo se přidají další, kteří do pouště jezdí a ne jen na pár kilometrů blbnutí na dohled od hotelu.
Tomáš Kocanda
touratech@touratech.cz www.touratech.cz
No, jak se nam to hezky rozjizdi a dobre informace proudi, tak ted jestli je potreba na bivak do pouste si vzit s sebou i drevo na taborak a nesledne opeceni flakoty,
Co strava do pouste, kolik vody, jak si ji zabalit, uchovat aby v tom pekle nezhnila, kdyz uz jsme u kardanu a nekdo by tam zustal, kolik je pocitano ci doporuceno na den a osobu?
Tak já bych se tedy vrátil zpět na začátek.Článek v ČMN jsem díkybohu nečetl ale zajímalo by mne co to vlastmě znamená"balíme do pouště".Balíme do pouště vždy stejně?Kdo a na jak dlouho z Vás (nás) jezdí do pouště? Já pokud jedu do Maroka tak "jezdím do pouště" párkrát za těch čtrnáct dní vždy tak pár kilometrů a mám toho plný brejle a potřebuju vlastně jen vodu.Na jak dlouho a kolik km se tedy v poušti jezdí abych kvůli toho musel extra "balit do pouště"?
Tak s tou vodou to vím naprosto přesně. Vzal jsem si 6 litrů na den v sahaře a po 70km odpadl na dehydrataci.Nějaký francouzký doktor který mě tam křísil tvrdil že tady potřebuju aspoň 10..Zrádné na tom je že jsem neměl pocit žízně..
blejdamint napsal:
No, jak se nam to hezky rozjizdi a dobre informace proudi, tak ted jestli je potreba na bivak do pouste si vzit s sebou i drevo na taborak a nesledne opeceni flakoty,
Co strava do pouste, kolik vody, jak si ji zabalit, uchovat aby v tom pekle nezhnila, kdyz uz jsme u kardanu a nekdo by tam zustal, kolik je pocitano ci doporuceno na den a osobu?
Dik za odpoved.
Bude to znít jako pitomost ale když jsme naposledy dělali oheň v poušti, tak jsme sbírali kousky dřeva celý den - kdykoliv jsme se někde zastavili a pak jsme na jezeře Iriki (což je většinu roku vyschlé jezero kde dřevo opravdu nejde sehnat) udělali večer ohýnek a slavili kamarádovy narozeniny.. Maso jsme pochopitelně neopékali, kde by se vzalo že? Ale od místních jsme měli asi 10 brambor, tak jsme je pekli v popelu a bylo to super.
''
Jinak pochopitelně nějaké záleží na lokaci ale skoro všude seženeš nějaké jídlo od místních a skoro určitě chleba nebo placky a pro případ nouze stačí pár pytlíků dehydrovaného nebo jiného jídla "v prášku". Je to fuk, co to je - všechno se časem přejí a vždycky máš chuť na to, co veze někdo jiný. Takže si to případně vyměníte. Víc jak tři nebo čtyři jídla nemá smysl tahat. Ale čaj, cukr, to jo. Voda - záleží na tom, jak jedeš, koliv vás je. 10l "dromedár" je celkem ideální volba na jeden den a jednoho člověka. Mám starý MSR ale dneska bych si koupil Ortlieb s šikovnějšími rozměry. Na rozdíl od afrických "petek" se nerozbije po prvním pádu. Předpokládám, že máš benzínový vařič a tím pádem se ti nestane, že po dvou neplánovaných bivacích zůstaneš bez plynu. Náhradní kartuše do plynového vařiče je obvykle v těhle destinacích nesehnatelná. Jinak obecně - co to jde, snažím se jíst u místních.
10l ve vaku v tašce na kufru plus 2-3l v camelbaku a ten dolévám kdykoliv je někde k sehnání voda, kdekoliv se zastavíme. Stačí jedna krizovější situace třeba ve fešfešovém úseku, kde se padá, zvedá a rozjíždí a vypiješ ty 3l během minuty. Jinak v opravdu náročných pouštních úsecích, kde je 50 ve stínu a jede se dlouho, se člověk na camelbak nesmí spoléhat - cucáš, máš pocit že piješ dost a pak slezeš z motorky, uděláš pár kroků a zamotá se ti hlava. začne ti hučet v uších, rozmaže se ti vidění a zkolabuješ. Musí se pít víc. V autě stačí třeba 5l na den ale na motorce v offroadu pod deset určitě ne. Různý příručky doporučují dát do camelbaku jednu lžičku soli. To jsem zkusil jednou a poblil jsem se. Isotonický prášky jsou OK ale zase za den nebo dva začne hadice a camelbak plesnivět a to tak, že je to doslova vidět před očima. Takové černé tečky a i když tam nasypeš písek s vodou a třepeš s tím, tak se toho nezbavíš. Takže já do camelbaku dávám zásadně čistou vodu ale když je pauza a šance si udělat pití třeba někde ve stínu když se vaří apod, tak elektrolyt není od věci ale nepít ho z camelbaku ale třeba rozmíchat v petce. Dost často nemají lidi problém s dehydratací ale spíš s příznaky úžehu. Opravují motorku nebo někomu 20 minut pomáhají na silném slunci a nemají nic na hlavě a je to raz dva. Já na tyhle účely vozím v kapse složený takový "vojenský" klobouk z bavlny. Dá se sehnat za pár korun v každém armyshopu. Původně byl pískový, teď už ho mám takový krémový. Každopádně jakmile sundávám helmu, tak nasazuju klobouk, i kdyby to mělo být na pět minut.
Ráno si vždycky beru do kapsy hroznový cukr (stejně dobře fungují rozinky ale v horku se děsně lepí). Když je zle, snažíš se vyhrabat motorku někde a je to třeba navečer po celém dnu jízdy když už je těsně před bivakem a nejedl jsi řadu hodin, tak že dojde k hypoglykemii i když nejseš cukrovkář. V extrémních situacích a v kombinaci s dehydratací a velkou únavou se to může stát. Typicky u lidí, kteří nejsou zrovna moc "ve formě" a najednou řeší extrémní zátěž. Lidem poškubávají svaly, hrozně zblednou, děsně se potí atd. Hroznový cukr zabírá skoro okamžitě. Kdybys to nechal být, tak může člověk zkolabovat a pak se mu už těžko něco dostane do těla a když nedostane glukózu, tak to může být sakra vážná situace. Tohle jsem bohužel na jedné cestě zažil a považuju to za nebezpečnější než dehydrataci. Počítej jednu krabičku nebo ruličku hroznového cukru na den v poušti a uvidíš, že ho budeš s chutí užírat i když nebude žádná krizovka. Ale jednu mívám v kapse bundy pořád jako rezervu kdyby někde něco někomu... Stejně jako smotaný kus ****papíru, nerozbitnou lahvičku s desinfekcí, pár elektrikářských stahovaček (binderů), náplasti a malé obinadlo a nejmenší skádací nožík victorinox. Většinu těch věcí mívám v takovém silnějším igelitovém sáčku "se zipem" aby to nebylo zahumusený od písku a prachu. Prostě tohle mám v některé kapse vždycky a když něco z toho je fakt potřeba, nebývá čas jít k motorce a sundávat sedlo a hledat to někde pod sedlem apod.
Tak to je nářez... To nechápu jak jsem to mohl přežítNic z toho co je zde napsáno jsem nemělAle alespoň jsem konečně pochopil proč všichni mají na motorkách takové velké hliníkové bedny.
vlastimil napsal:
Tak já bych se tedy vrátil zpět na začátek.Článek v ČMN jsem díkybohu nečetl ale zajímalo by mne co to vlastmě znamená"balíme do pouště".Balíme do pouště vždy stejně?Kdo a na jak dlouho z Vás (nás) jezdí do pouště? Já pokud jedu do Maroka tak "jezdím do pouště" párkrát za těch čtrnáct dní vždy tak pár kilometrů a mám toho plný brejle a potřebuju vlastně jen vodu.Na jak dlouho a kolik km se tedy v poušti jezdí abych kvůli toho musel extra "balit do pouště"?
Tak si přečti ten článek a bude ti to jasný.. Téma bylo "co všechno si vzít na cestu kromě motorky a oblečení" - to znamená co se vozí na cesty do zemí, kde není hotel a restaurace každých 10km.
Orientované to bylo tak, jak jezdíme my - třeba 14 dnů a z toho každý třetí spát "v civilizaci" a jinak bivaky nebo u místních apod. Takže tam je vaření, dobíjení, léky, opravy.. Člověk, který "jede do pouště" tak jak píšeš, nepotřebuje prakticky nic. Ale když se jede třeba 2000km převážně pouští, tak se nemůžeš spoléhat na to, že ve městě všechno vyřešíš, protože třeba žádné město na cestě nebude a v těch vesnicích, které na trase jsou, je třeba problém sehnat i jen pitomou pojistku. Takže téma rozhovoru bylo - co si vzít na takovou cestu, kde se jede týden převážně mimo silnice a mimo města. Na co nezapomenout a co se může hodit. Bohužel obvykle tam lidi zjistí, že mají plno krámů, které jsou nanic a ty důležité věci nemají a pořád dokola si chodí něco půjčovat - třeba typicky rozdvojku na 220V, protože v aubergu mají generátor a zásuvku ale lidí, kteří se do ní chtějí připojit jen třeba 10 a každá pitomá kamera se nabíjí 2-3h. Lidi mívají na motorce jednu zásuvku USB a přitom potřebují dobít telefon, interkom a kameru na helmě nebo foťák. To je na 10h nabíjení na jednoho člověka. Já vozím prodlužku s trojpsem a rozdvojku kam se dá strčit pět vidlic. Atd... prostě to bylo to téma.
Tomáš Kocanda
touratech@touratech.cz www.touratech.cz
vlastimil napsal:
Tak to je nářez... To nechápu jak jsem to mohl přežítNic z toho co je zde napsáno jsem nemělAle alespoň jsem konečně pochopil proč všichni mají na motorkách takové velké hliníkové bedny.
Je rozdíl jet v písku pár kilometrů a pár tisíc kilometrů. Ale největší krize, kdy fakt lidi leželi na písku a odmítali se zvednout jsem viděl na úseku, který má odhadem jen 30km. Bohatě to stačí. Za celý den jsme ujeli asi 25km od rána do večera a lidi nebyli schopní jet dál a muselo se spát v dunách tam kde odpadli. Den předtím to samé - taky nouzový bivak (pravda - dost taky zaviněný celkem silnou písečnou bouří), takže za dva dny se ujelo asi 80km. Tohle se asi na dohled od hotelu v Merzouze lidem nestane ale o tom to téma nebylo.
Tomáš Kocanda
touratech@touratech.cz www.touratech.cz
qwert napsal:
Tak s tou vodou to vím naprosto přesně. Vzal jsem si 6 litrů na den v sahaře a po 70km odpadl na dehydrataci.Nějaký francouzký doktor který mě tam křísil tvrdil že tady potřebuju aspoň 10..Zrádné na tom je že jsem neměl pocit žízně..
Přesně to samé se stalo Martinovi Malcovi.. Udělal 10 kroků od motorky a našlo ho náhodou auto které jelo tou samou cestou. Stačilo aby se to stalo pár metrů vedle a minuli ho. Někde v etiopii nebo jižním súdánu, už přesně nevím.
Tomáš Kocanda
touratech@touratech.cz www.touratech.cz
vlastimil napsal:
Tak to je nářez... To nechápu jak jsem to mohl přežítNic z toho co je zde napsáno jsem nemělAle alespoň jsem konečně pochopil proč všichni mají na motorkách takové velké hliníkové bedny.
Jednoho takoveho znam, ten vozi jen kreditku Vlasto pisu velka 1 blejdamintxr650r
qwert napsal:
Tak s tou vodou to vím naprosto přesně. Vzal jsem si 6 litrů na den v sahaře a po 70km odpadl na dehydrataci.Nějaký francouzký doktor který mě tam křísil tvrdil že tady potřebuju aspoň 10..Zrádné na tom je že jsem neměl pocit žízně..
Přesně to samé se stalo Martinovi Malcovi.. Udělal 10 kroků od motorky a našlo ho náhodou auto které jelo tou samou cestou. Stačilo aby se to stalo pár metrů vedle a minuli ho. Někde v etiopii nebo jižním súdánu, už přesně nevím.
Můj problém byl že jsem netušil co mi vlastně je,najednou na mě přišla totální unava.A stačilo jen víc pít..Ale stejně to nebylo nic proti následujícím průjmům z jídel..Slabou útěchou bylo že jsme je měly všichni 4..
qwert napsal:
Tak s tou vodou to vím naprosto přesně. Vzal jsem si 6 litrů na den v sahaře a po 70km odpadl na dehydrataci.Nějaký francouzký doktor který mě tam křísil tvrdil že tady potřebuju aspoň 10..Zrádné na tom je že jsem neměl pocit žízně..
Přesně to samé se stalo Martinovi Malcovi.. Udělal 10 kroků od motorky a našlo ho náhodou auto které jelo tou samou cestou. Stačilo aby se to stalo pár metrů vedle a minuli ho. Někde v etiopii nebo jižním súdánu, už přesně nevím.
Můj problém byl že jsem netušil co mi vlastně je,najednou na mě přišla totální unava.A stačilo jen víc pít..Ale stejně to nebylo nic proti následujícím průjmům z jídel..Slabou útěchou bylo že jsme je měly všichni 4..
A těmi průjmy z jídel trpíš dodnes a nebo už to přešlo?
Narozeniny:
at ty sediny nejdou videt jo jinak jsem ti neco poslal do pm
Nic z toho co je zde napsáno jsem neměl
Ale alespoň jsem konečně pochopil proč všichni mají na motorkách takové velké hliníkové bedny.
